Milevský model Sluneční soustavy

Když se někdo podívá do tabulek Sluneční soustavy, jen těžko si představí ty milióny a miliardy kilometrů mezi planetami, proto jsem se rozhodl, že udělám takový virtuální model soustavy, s rozměry, které bude jednodušší si představit. V modelu je v měřítku jak vzdálenost od Slunce, tak i průměry jednotlivých planet. Model počítá skutečné eliptické dráhy planet (takže žádné jednoduché kružnice a střední vzdálenosti.)

Musím říct, že mě výsledek dost překvapil.

V textu budu uvádět skutečné rozměry a vzdálenosti červeně,
vypočtené vzdálenosti a rozměry, které odpovídají modelu budou zelené.

Dráhy, po kterých se planety pohybují jsem vynesl do fotomapy Milevska a okolí.
Ta mapa je dost velká (6 MB a má rozměry 5297 x 5439 bodů),
rozlišení je 1 bod na mapě = 2 metry ve skutečnosti - takže zabírá plochu asi 10 x 10 km.

Mapa se stáhne po kliknutí na zmenšený náhled:

Tady je pak ještě Excelovská tabulka, pomocí které jsem údaje přepočítával.

Začnu od Slunce:

Hledal jsem nějaký objekt o průměru tak 2 metry. Hned za naším panelákem na hřišti jsem objevil prolézačku o průměru 160 cm. Tím bylo rozhodnuto o Slunci a o celkovém měřítku modelu:

1 milión km ve skutečnosti = 115,5535 cm v modelu

Slunce
Prolézačka se nachází na hřišti, mezi paneláky stojícími v Komenského ulici.

	Průměr: 1 384 640 km 160 cm

Merkur
První planetou je Merkur. Na mapě je jeho oběžná dráha zobrazena fialovou barvou. V modelu soustavy by byl velký jako korálek.

	Průměr: 4 880 km 5,6 mm Vzdálenost od Slunce: 46 až 70 milionů km 53 až 81 m Merkur by se v modelu pohyboval po dráze, která by na východě procházela skrz poštu a těsně kolem zadní stěny obchodního domu Edeka. Na západě až severozápadě by ohraničovala dětské hřiště.

Venuše
Další je Venuše. Na mapě je zobrazena žlutě. V modelu soustavy by to byla klasická hliněnka.

	Průměr: 12 103 km 1,4 cm Vzdálenost od Slunce: 107,5 až 108,9 milionů km 124 až 126 m Venuše by v modelu obíhala tak, že na jedné straně by tečovala roh zimního stadionu, a na druhé straně by šla skrz lékárnu Aspasia.

Země
Následuje naše Země. Na mapě je její dráha černá. V měřítku modelu by byla jen o milimetr větší, než hliněnka (Venuše).

	Průměr: 12 756 km 1,5 cm Vzdálenost od Slunce: 147,1 až 152,1 milionů km 170 až 176 m Dráha naší Země v modelu prochází těsně před kulturákem na straně jedné, a škrtá školní jídelnu 2. ZŠ na straně druhé. Také částečně zasahuje až na severovýchodní roh fotbalového hřiště.

Měsíc
Když už jsme u Země, zastavíme se ještě na Měsíci. Měsíc je tak blízko Země, že by na mapě obě tělesa splynula do jednoho bodu. V modelu se Měsíc nachází se necelý půl metr od Země.

	Průměr: 3 476 km 4 mm Vzdálenost od Země: 35,6 až 40,7 tisíc km 41 až 47 cm

Mars
Pokračujeme Marsem. Na mapě je jeho dráha vyznačena červeně. V modelu je to kulička o průměru 8 mm.

	Průměr: 6 794 km 8 mm Vzdálenost od Slunce: 206,7 až 249,1 milionů km 239 až 288 m Oběžná dráha Marsu už se dostává až za hasičárnu, prochází přes obchodní dům Plus, až kousek za ulici E. Destinové, pak se stáčí ke 2. ZŠ a pokračuje až za škvárovým hřištěm skrz jižní bránu fotbalového hřiště.

Jupiter
Dostáváme se až k první vnější planetě - k Jupiteru. Jeho dráha je na mapě zelená. Dočasně, než najdu něco kulatého, by mohla Jupiter znázorňovat miska.

	Průměr: 143 tisíc km 16,5 cm Vzdálenost od Slunce: 740,9 až 815,7 milionů km 857 až 943 m Oběžná dráha Jupiteru se ještě většinou vejde na území Milevska. Na jedné straně prochází kolem náměstí (zhruba přes poštu), na druhé je kousek za nádražím směrem k ZVVZ.

Saturn
Následuje Saturn. Ten už se do Milevska nevejde. Na mapě je jeho dráha vyznačena modře. Zatím jsem nenašel nic, co by mohlo planetu v modelu zastoupit.

	Průměr: 121 tisíc km 14 cm Vzdálenost od Slunce: 1,3 až 1,5 miliard km 1,5 až 1,7 km Saturnova oběžná dráha se nachází až za areálem ZVVZ, pokračuje přes Staňkov, na severu prochází přes sádky pak pokračuje na západ až kousek za vodárnu (u silnice na Osek) a přes bývalý pionýrský tábor na Hajdě se vrací k ZVVZ.

Uran
Předposlední planeta je Uran. Jeho dráha je na mapě oranžová. Ve zmenšeném modelu má velikost asi jako tenisák.

	Průměr: 52 tisíc km 6 cm Vzdálenost od Slunce: 2,7 až 3 miliardy km 3,2 až 3,5 km Uran už by putoval po okolních vesnicích : Zbelítov, louky před Rukávčí, jen velmi těsně by míjel Okrouhlou, v Sepekově by prolétával kravínem a přes Držkrajov by se vracel zpátky ke Zbelítovu.

Neptun
Poslední planeta je Neptun. Na mapě má světle modrou barvu. V modelu je jen o něco málo menší, než tenisák.

	Průměr: 50 tisíc km 5,7 cm Vzdálenost od Slunce: 4,46 až 4,55 miliardy km 5,2 až 5,3 km Také u Neptuna jen vyjmenuji vesnice kolem kterých by se pohyboval: Na severu by prošel Zbislaví, pak by o pár set metrů minul Dmýštice, a pokračoval by na Chlumek (u Hrejkovic). Přesně by trefil i další 2 vesnice - Branice a Křižanov. Zálší by těsně objel z vnější strany a pokračoval by přes rybník Farka (na fotomapě je právě vypuštěný a zarostlý travou) k Božeticím (ty by líznul jen tak kousek ze západu). A pak by se zase začal vracet obloukem přes Přeštěnice k severu.

Pluto
Na závěr jsem si nechal ještě Pluto. Pluto sice už není planeta, ale ještě pořád tak nějak do té soustavy patří. Na mapě je zobrazeno šedou čárkovanou čarou. Ve zmenšeném modelu má velikost asi jako špendlíková hlavička.

	Průměr: 2 306 km 2,7 mm Vzdálenost od Slunce: 4,4 až 7,4 miliardy km 5,1 až 8,6 km Pluto je strašně malé a obíhá v takové vzdálenosti, že se celá oběžná dráha už na mapu nevešla. V severozápadním rohu mapy je vidět, že se díky velké výstřednosti dráhy dostává Pluto blíže ke Slunci, než Neptun. U Stehlovic na jihozápadě Pluto mizí z mapy. Nejvzdálenější část dráhy Pluta se nachází až někde kousek před Bernarticemi a u Kolišova se těsně přibližuje k hlavní silnici Tábor-Písek. Pak jde skrz Podboří a Hodušín. Na severovýchodě se dráha vrací do mapy a probíhá Vlksicemi.

A pak ještě dvě zajímavosti:

1) Rychlost světla v modelu by byla asi 1,25 km/h. Takže paprsek ze Slunce (z prolézačky) by dorazil k Zemi (do jídelny 2.ZŠ) asi za 8 a půl minuty. V porovnání s rychlostí chůze - asi 5 km/h je to dost pomalé.

2) Nejbližší hvězda (Proxima Centauri) by byla v měřítku modelu tak daleko, že by na to nestačil ani polární obvod Země. Prostě by se musela Země obejít z ČR směrem přes Afriku -> jižní pól -> Tichý oceán -> severní pól -> severní Evropa -> ČR -> znova do Afriky a někde v Kongu by ta hvězda byla. To je vzdálenost 46 tisíc km (ve skutečnosti skoro 40 biliónů km). Podle neověřených informací by Proxima Centauri měla mít asi 1,5 násobek průměru Jupiteru, takže by to znamenalo, že průměr modelu hvězdy v tom Kongu by byl asi 25 cm (ve skutečnosti něco přes 200 tisíc km )